Tereza Krčmářová

Jak bys stručně představila službu mentoringu, kterou v rámci podpory mohou využívat školy, které pracují s konceptem Škola Můj Projekt?

Mentoring je forma profesní podpory učitelů. Jejím cílem je zejména rozvoj jejich praktických dovedností. Přímo reaguje na aktuální situaci a potřeby konkrétního učitele . Podmínkou je, aby mezi mentorem a učitelem byl vztah založený na vzájemné důvěře, aby byl pedagog využívající tuto službu ochotný uvědomit si své silné a slabé stránky a aktivně hledat řešení společně objevených problémů, experimentovat, vystoupit ze své komfortní zóny a usilovat o změnu. Jádrem setkání mentora s učitelem je rozhovor, často je doplněný pozorováním nebo podporou učitele přímo při výuce.

Jak často se s jedním učitelem průměrně setkáváš?

Mentoring jednoho učitele k jednomu tématu většinou zahrnuje cyklus alespoň tří setkání. Intervaly mezi nimi se liší podle potřeb každého učitele. U začínajících učitelů nebo těch, kteří do školy nastoupili nově, jsou ty intervaly kratší. Mentor pomáhá učiteli, aby se co nejrychleji zorientoval v nové situaci a podpora je v tu chvíli intenzivnější, mohou se scházet třeba i každý týden. Později se setkávají třeba jednou za měsíc. Ve školách, které pracují s konceptem Škola Můj Projekt, je tato služba dlouhodobá a s učiteli těchto škol tak pracujeme průběžně během celého školního roku.

Jak takové setkání probíhá?

Při rozhovoru mentor zejména naslouchá učiteli, pomocí cíleného kladení otázek mu usnadňuje ujasnit si, co a proč chce učitel změnit, s čím vším téma či problém, které na setkání přinesl, může souviset. Podporuje ho při hledání nápadů jak s danou věcí dál pracovat. Inspiruje jej svou vlastní zkušeností nebo mu doporučí zdroje, kde hledat k řešení problému další informace. Poskytuje mu zpětnou vazbu a nové pohledy na věc. Může mu ale také po vzájemné dohodě v roli dalšího učitele ve třídě přímo ukázat, jak lze některé situace řešit. To se ale musí dít vždycky tak, aby přitom nijak neohrozil učitelovu autoritu u dětí. Dál opět záleží na tématu. Mentor může pomáhat učiteli naplánovat vyučovací hodinu, analyzovat chyby v práci dětí, zformulovat písemné hodnocení nebo připravit se na třídní schůzky. Při pozorování výuky z ní může učiteli natočit videozáznam, který mu umožní se k situaci v klidu a s odstupem vrátit. Učí postupně učitele jak efektivně přemýšlet o sobě a své výuce a oboje reflektovat. Cílem je aby se učitel později obešel bez mentora.

____________________________________________________

„Práce učitele je nesmírně náročná, komplexní,
zdánlivě nikdy nekončící. Dobrý učitel je ve škole pro děti.
Proto je fajn, když zažívá pocit, že je tam i někdo pro něj,
že vidí a oceňuje jeho práci, sdílí s ním radost z ní.“

____________________________________________________

Co dalšího je ještě náplní práce mentora? Jak vypadá jeho podpora po setkání s učitelem?

Myslím, že velmi důležité je ukazovat učiteli pravidelně pokrok, který udělal. Práce učitele je nesmírně náročná, komplexní, zdánlivě nikdy nekončící. Dobrý učitel je ve škole pro děti. Proto je fajn, když zažívá pocit, že je tam i někdo pro něj, že vidí a oceňuje jeho práci, sdílí s ním radost z ní. Mentor může i rozeznat, co už je nad síly konkrétního učitele, který problém by se dal efektivněji a v kratším čase vyřešit třeba systémovou změnou na úrovni školy, školením učitelů nebo ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Mezi jednotlivými setkáními je mentor s učitelem operativně v kontaktu. Pokud to učitel potřebuje, nabízí většina mentorů možnost komunikovat mailem nebo si krátce zatelefonovat. Když se mentoring povede, dvojice si sedne, oba zažívají smysl a úspěch svého snažení, je docela přirozené, že i po čase rádi sdílí, jak se situace ve třídě dál vyvíjí atd. Nebo učitel sám vyhledá mentora a osloví ho pro další spolupráci.

Co je důležité pro práci mentora? Kdo se o ni může ucházet, může být dobrým mentorem? Jak je těžké získat si důvěru učitele při mentoringu, jak snadno ji může mentor ztratit?

Mentor určitě potřebuje znalosti a zkušenosti z oboru. Klíčové jsou ale jeho dovednosti komunikovat s empatií a respektem, dokázat udržet nadhled, přemýšlet systematicky, umět citlivě pozorovat konkrétní situace a vidět, co mají společného, co je podstatné. mentor se však učí ze zkušenosti, setkání s každým dalším učitelem může využít i on pro zlepšení svých mentorských dovedností. Dobrým mentorem určitě nemůže být člověk, který si myslí, že ví všechno nejlíp a je pro něj důležité, aby to ostatní věděli. Získat si důvěru trvá, někdy kratší, někdy delší dobu, i proto mentoring není jednorázová konzultace. Někteří učitelé jsou i osobnostně otevřenější, snadno navazují vztah, nechat si pomoci je nijak neohrožuje, ale naopak to vítají. Jiní jsou přirozeně ostražití, potřebují si situaci osahat, zažít, vztah prověřit. Důvěru v tento proces může snadno zbořit mentor, který je velmi kritický, nerespektuje možnosti učitele nebo kontext, ve kterém učitel pracuje. Stejně tak ale i málo náročný mentor, který nestimuluje pokrok učitele. Velké riziko je tzv.„vynášení informací“- situace kdy mentor, třeba i nechtíc nebo v dobré víře, sděluje někomu dalšímu – nejčastěji nadřízeným učitele, kolegům nebo zřizovateli školy – informace, které mohou postavení učitele ve škole objektivně nebo i jen subjektivně poškodit, které učitel považoval za soukromé a které měly zůstat pouze mezi ním a mentorem. Udržet tuto hranici je důležitou dovedností mentora.

Nedávno jste prováděli anketu mezi učiteli z obou škol pracujících s konceptem Škola Můj Projekt. Jak v ní učitelé tuto podporu hodnotili? Čeho si nejvíce cenili?

Máme z nich velkou radost. Jedna z učitelek v anketě například napsala: „Postupně se má výuka obrací k principům konceptu Škola Můj Projekt. Sama dokážu najít momenty, které jsou ve výuce obohacením. Dokážu lépe reflektovat vlastní práci a výuku. Jsem efektivnější, dokážu lépe využít čas přípravy a plánování výuky. Děti jsou ve výuce aktivnější.“ Výsledky ukázaly, že si učitelé této podpory cení – tři čtvrtiny z dotazovaných uvedli, že jim pomáhá v jejich profesním růstu – a také to, že si uvědomují, že její efektivita záleží i na nich. Že pokud chtějí získat, musí do přípravy na mentoring investovat svůj čas a energii. Obojího přitom nemají nazbyt. Získané podněty pak mohou v praxi vyzkoušet a nové dovednosti dál rozvíjet. Anketa nám poskytla zpětnou vazbu co funguje a co dá zlepšit. Ukázalo se například, že učitelům pomůže, pokud někdo z týmu vedení školy bude externí mentoring koordinovat, zajistí, že učitelé mají čas se mu plně věnovat, bude komunikovat s mentory o možnostech termínů k setkání atd. Domluvili jsme se také podrobněji na tom, jak má vypadat zpráva z mentoringu, která bude bezpečná pro podporované učitele a zároveň přínosná pro vedení školy.

_________________________________________________

„Mentoring může rozhodně významně přispět
k dalšímu vzdělávání učitelů
hlavně díky tomu, že je opravdu šitý na míru
aktuálním potřebám každého učitele.“

_________________________________________________

Co bys vzkázala ředitelům škol, kteří zvažují, zda učitelům ve své škole nabídnout podporu v podobě mentoringu?

Mentoring může rozhodně významně přispět k dalšímu vzdělávání učitelů hlavně díky tomu, že je opravdu šitý na míru aktuálním potřebám každého učitele. Pokud současně nasedá na promyšlený plán rozvoje pedagogickým pracovníků uvnitř školy, je to ideální stav. To, že mentor většinou není současně zaměstnanec školy, je v mnohém výhoda. Role podpory a kontroly práce učitelů tak lze více oddělit. Zkušenost ukazuje, že pro vedení škol je obtížné v záplavě povinností udržet to, aby podpora učitelů byla průběžná a systematická. Právě to je ale enormně důležité pro nastartování a nebo udržení jejich vnitřní motivace učit jinak. Mentoring učitele aktivizuje. Zatímco školení jim nabízí především informace, mentoring jïm pomáhá při jejich zavádění do každodenní praxe. Těm, kdo zvažují, zda podobnou formu podpory ve škole pro učitele zajistit mnohdy pomáhá, když mají možnost obdobnou formu podpory zažít sami na sobě.

11. 4. 2018
Václav Zeman, Škola Můj Projekt