Jiří Salvet

Na semináři chceme učit, jak slyšet, co nám druhý říká

S terapeutem Jiřím Salvetem, který je lektorem našeho semináře Efektivní komunikace (nejen) ve škole, o častých překážkách v komunikaci i tom, jak jim můžeme předcházet – doma i ve škole.

Jak dlouho se věnuješ tématu komunikace jako lektor? Poznal jsi ho za tu dobu více do hloubky, nebo se stále otevírají nová a nová zákoutí, která v něm objevuješ?

Komunikací se lektorsky zabývám přibližně dvacet let. Za ten čas jsem, doufám, poněkud prohloubil a rozšířil své povědomí o tom, co lze nazývat komunikací. Na druhou stranu to ale neznamená, že bych v ní nenacházel stále nové a nové spojitosti. Děje se to často právě během různých seminářů. Rád se nechávám inspirovat jejich účastníky.

Seminářů o tom, jak dobře komunikovat, je dnes celá řada. Čím je podle tebe zajímavý ten, který spolulektoruješ pod hlavičkou vzdělávacího konceptu Škola Můj Projekt?

Mám k němu trochu osobní vztah, upravovali jsme jej s kolegyní průběžně několik let. Myslím, že mnoho seminářů je dnes zaměřeno na to, jak číst řeč těla, jak mít výhodu v komunikaci s druhým a podobně. My chceme naopak učit, jak zůstat s druhým ve spojení, jak umět „vystoupit ze své hlavy“ a slyšet, co nám ten druhý říká. Je to podle mě taky efektivní cesta, protože snižuje riziko nedorozumění.

Seminář je určený především pro pedagogy a pro rodiče. Proč je podle tebe efektivní komunikace důležitá právě ve školním prostředí? Máš nějaké vlastní vzpomínky na školní docházku, kdy komunikace nefungovala a byl bys zpětně rád, když byste ty situace ty i učitel mohli řešit jinak?

Nechci říct, že zážitky ze základní školy pro mě byly přímo traumatické, ale vzpomínám na ně celkem nerad. Vybavuje se mi řada situací, kdy učitelé využívali svou moc nad námi žáky, někdy ji dokonce i ošklivě zneužívali. Nejde přitom jen přímo o ten konkrétní čas nebo situaci, kdy se děje něco nedobrého. Podobné zážitky formují osobnosti dětí ještě dlouho poté. Sám jsem se tak například v dospělosti zbavoval některých nezdravých vzorců směrem k autoritám. Školní prostředí mi i pro výše uvedené přijde velmi významné. Trávíme v něm spoustu času a velmi silně nás ovlivňuje.

________________________

Mnoho seminářů je dnes zaměřeno na to, jak mít výhodu
v komunikaci s druhým a podobně. My chceme naopak učit, jak zůstat
s druhým ve spojení a slyšet, co nám říká.
Je to podle mě efektivní cesta, protože snižuje riziko nedorozumění.

________________________

Jaké hlavní postupy a dovednosti si účastník semináře může odnést pro to, aby jeho komunikace nejen ve škole byla úspěšnější? Co si může člověk osvojit v docela krátkém čase dvou dnů, které seminář trvá?

Klíčovou dovedností je aktivní naslouchání, což je něco jiného než běžné slyšení. Účastník našeho semináře se naučí, jak ovlivňovat tok hovoru tak, aby byl příjemný a přínosný současně. Dozví se, co dělat, když s ním druhý z nějakého důvodu nechce mluvit. A také, co všechno efektivní komunikaci brání, čemu je vhodné se vyvarovat. A co dělat, když se to přesto přihodí, kudy z toho ven.

Co seminář nabízí rodičům? Z vlastní zkušenosti mám dojem, že denodenní život s dětmi je vlastně permanentní školou komunikace a to pro obě strany – děti i rodiče. Co si tedy během semináře mohou vyzkoušet a utřídit rodiče?

Můžou si vyzkoušet, jak s dětmi mluvit nejen o škole. Možná se pak od dětí více dozví a povídání s nimi si i sami více užijí. Tím, jak s dětmi mluvíme, je zároveň učíme, jak se lidé mohou dorozumívat. Prospěch z toho můžou mít obě strany. Jsem si jistý, že děti takový druh komunikace oceňují.

________________________

I zajímat se můžeme různě a některá projevení zájmu
jsou zkrátka lepší. Moje zkušenost terapeuta mi říká,
že absence živého zájmu o člověka natropí v životě dost škody.

________________________

Každý člověk a každá interakce mezi lidmi je jedinečná. Přesto máš ze své zkušenosti nějaký pohled na to, jaké jsou dnes nejčastější překážky v komunikace a zdroje nedorozumění, ať už ve školním nebo domácím prostředí? Na které by se učitelé a rodiče měli podle tebe nejvíce zaměřit?

Myslím, že se mnohdy dost nesnažíme porozumět. Většinou se spokojíme s dosti hrubým odhadem významu, který nám chce druhý sdělit. Ten odhad přitom vychází z našeho životního kontextu, který bývá radikálně odlišný od situace druhého. A když už se snažíme porozumět, stejně zpravidla příliš dávkujeme vlastní stanoviska a toho druhého jednoduše odradíme. I zajímat se můžeme různě a některá projevení zájmu jsou zkrátka lepší. Moje zkušenost terapeuta mi říká, že absence živého zájmu o člověka natropí v životě dost škody.

Komunikace a setkávání s lidmi je pro tebe díky tvé profesi terapeuta denním chlebem. Co děláš ty sám pro to, aby tvá komunikace byla efektivní a funkční?

Moje komunikace vypadá trochu odlišně v terapeutické pracovně a doma. Aspoň v to tedy doufám. Ale každá profese nás ovlivňuje, takže něco z pracovních dovedností mi nepochybně prosakuje i do rodinného života. Komunikace je výhodná v tom, že se dá sledovat na každém kroku. Někdy mě baví poslouchat útržky cizích hovorů na ulici či ve vlaku. Zajímá mě, jak spolu lidé mluví, spíše než o čem. Nedorozumění jsou v komunikaci téměř nevyhnutelná, ale můžeme vědomě snižovat jejich rizika. Někdy jsou komunikační nedorozumění i zábavná či dokonce přínosná. Podobně je to i s konflikty – ty nám prostě někdy ukazují, že spíše než o konflikt osob jde o střet potřeb či zájmů dvou lidí. A s tím už se dá docela konstruktivně nakládat.

10. 1. 2019
Václav Zeman, Škola Můj Projekt

Seminář Efektivní komunikace
(nejen) ve škole
8.—9. 2. 2019, Praha

Seminář pořádaný autory inovativního vzdělávacího konceptu Škola Můj Projekt je určený pedagogům i rodičům, kteří věří, že oblast komunikace je jednou z klíčových pro to, aby výuka nebo výchova mohly probíhat úspěšně a efektivně. Účastníci semináře se seznámí mj. s aktivním nasloucháním, různými typy konfliktů, tím jak pracovat s odporem a řešit obtížné komunikační situace doma i ve škole. Část semináře je věnována teorii, větší část probíhá formou praktických komunikačních cvičení.